VÍNO

Již člověk mladší doby kamenné sbíral plody plané révy a patrně poznal i opojné účinky zkvašené šťávy z bobulí. Réva vinná patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Samotný termín víno pochází z gruzínského gvino. Pro svou jedinečnou chuť byla nejčastěji kultivována planá Vitis vinifera, hojně pěstována v oblastech dnešního Iránu a Izraele. Archeologická expedice v Iránu objevila džbán z úzkým hrdlem, na jehož dně byla nalezena usazenina kyseliny vinné v množství, které se vyskytuje výhradně ve vinných hroznech. Džbán byl zhotoven mezi lety 5400 až 5000 let před naším letopočtem. Nejstarší nalezené víno je tedy sedm tisíc let staré a Sumerové jsou zatím nejstaršími zjištěnými vinaři.

Dále byla réva rozšířena v Egyptě, Sýrii, Babylónii. Odtud se dostala do Číny, Palestiny a Řecka. V Egyptě byl rozkvět vinařství zaznamenán 2700 př. n. l., za vlády faraóna Tutanchámona. Z tohoto období se našly amfory, na kterých je uvedený ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice.

Ve starém Řecku, na Krétě a v Thrákii se víno stalo součástí kultury a považovalo se za jednu ze základních životních potřeb. Patronem vinařství je bůh vína Dionýs. Římané, převzali od Řeků révu i způsob výroby vína. Z doby římské se zachovala i literatura o vinařství. Jak si Římané podmaňovali jednotlivá území tak se šířila i réva. V letech 276 až 282 za vlády císaře Próbuse se dostala i na naše území.

O víně