Velké Pavlovice se vyznačují pěstováním vinné révy a meruněk. úrodná půda a klimatické podmínky ovlivnily pestrost krajiny a okolí. Krásné město se vyznačuje četnou zelení, množstvím drobných památek a bohatým kulturním děním. Ve městě žije asi 3 100 obyvatel. Rozloha katastru činí 2.324 ha.
Historie města
První písemná zmínka o Pavlovicích je z roku 1252, kdy král Přemysl Otakar II. potvrdil desátky obilní a vinné pro nově založený cisterciánský klášter ve Žďáře nad Sázavou. Majiteli obce byli tehdy páni z Obřan, předkové pánů z Kunštátu. Po nich bylo držiteli obce dalších 37 feudálů. Do roku 1594 vlastnili obec páni z Lipé, za jejichž panování význam obce vzrostl. Posledním majitelem panství byli Habsburkové v letech 1762 – 1921. V roce 1891 rozhodnutím císaře Františka Josefa I., byly Velké Pavlovice povýšeny na městečko – městys a od roku 1967 se staly městem.
Šlechtitelé z Velkých Pavlovic
Horák Jaroslav, Ing. 1922 - 1994
Jeden z nejvýznamnějších šlechtitelů a průkopníků československého vinohradnictví a vinařství po druhé světové válce. Žák Doc. Josefa Bláhy. Po krátkém působení v letech 1955 – 1959 na šS Perná působil na šS Velké Pavlovice jako vedoucí až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Vyšlechtil vynikající modrou odrůdu moštové révy vinné André.
Veverka Josef, Ing. 1922 - 2007
Významný špičkový odborník československého vinohradnictví, vinařství a šlechtitel. Mimořádně se zasloužil o povznesení šlechtění révy vinné, byl i dlouholetý předseda šlechtitelské rady vinařů se sídlem v Brně. Patřil spolu s Ing. Křivánkem a Ing. Horákem k žákům „školy Doc. Blahy“. Po ukončení vysokoškolského zahradnického vzdělání v r. 1951 nastoupil jako šlechtitel – asistent na šS Velké Pavlovice. Pokračoval na rozpracovaném udržovacím šlechtění a začal i s vlastním novošlechtěním. V roce 1959 přešel na šS Perná u Mikulova. Tato stanice se nachází na jižním úpatí Pavlovských vrchů. Zde působil jako vedoucí stanice a hlavní šlechtitel až do svého odchodu do důchodu v r. 1985. Vyšlechtil dvě moštové odrůdy révy vinné Pálava a Aurelius. Kromě toho se spolupodílel na šlechtění většího počtu klonů různých odrůd révy. Ve šlechtitelské práci využíval vedle klasických metod hybridizace i radiačního šlechtění. Podílel se na ozdravování šlechtitelského materiálu révy vinné.
Vinařská podoblast
velkopavlovická
Území Velkopavlovické vinařské podoblasti je definováno zákonem číslo 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, kde jsou stanoveny vinařské oblasti Morava a Čechy, přičemž každá oblast se skládá z podoblastí, kterou dále tvoří jednotlivé obce. Vinařské podoblasti stanoví Ministerstvo zemědělství Vyhláškou č. 324/2004 Sb. na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Vinařské podoblasti ve vinařské oblasti Morava jsou Velkopavlovická, Mikulovská, Slovácká a Znojemská.
Součástí Velkopavlovické podoblasti je 77 obcí, přičemž 6 z nich jsou městskými částmi Brna. Velkopavlovická podoblast zahrnuje 5 okresů - Brno - venkov, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Brno - město. Velkopavlovická podoblast se celá nachází na území Jihomoravského kraje a je součástí regionu NUTS II Jihovýchod. (Převzato z: www.velkopavlovicko.cz)
Je zde řada viničních hor prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Tyto viniční tratě mají jihozápadní a jižní svahy omývané na podzim teplými fénickými větry, urychlující zrání hroznů.
Podél toku Trkmanky a v postranních údolích je řada výborných viničních poloh obcí Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Kobylí, Vrbice a Brumovice. Tyto obce jsou také známé svými vynikajícími červenými víny. Z modrých odrůd se pěstovalo hlavně Rulandské modré, Frankovka a později Modrý Portugal. Teprve v pol. 20. století přibylo ve větší míře Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a André. Všechny modré odrůdy tu nacházejí výborné podmínky. Na nejlepších jižních polohách tu dává výbornou kvalitu i Veltlínské zelené, s jemnou lipovou vůní. Výbornou pověst si získala odrůda Tramín červený z Velkých Pavlovic, Hustopečí a Němčiček. Výše položené exponované svahy jsou využívány pro odrůdu Müller Thurgau a pro Muškát moravský. Vynikající vína z této podoblasti dává také Ryzlink vlašský, Rulandské bílé i šedé a v některých lokalitách také Ryzlink rýnský a Sauvignon.